Prohlídka hradu Točníka (prolog)

Průvod
Královský palác
Řež
Točnický osel
Točník v Černém jezírku
Koza

Mohutné zdi hradu Točníka vévodí širokému okolí a poté, co v nedávných letech přibyla i nová střecha, dávají ještě přesvědčivěji připomenout svou někdejší slávu. Z Točníka na rozdíl od jeho menšího a staršího souputníka neční k nebi žádné věže; hrad se však tyčí nad krajinou natolik nepřehlédnutelně, že jich ani není potřeba. Zatímco Karel IV. nechal zbudoval Karlštejn na pahorku sevřeném mezi kopci tak, že se poutníkovi, přijíždějícímu po řece či železnici, odhalí jen na krátký okamžik v hlubině údolí, postavil Karlův syn Václav svoji rezidenci viditelnou každému, kdo kráčí po cestách vinoucích se na míle daleko. 

Nahoru, na hrad

Gymnasiální profesor A. Sedláček radí ve svém slavném díle Hrady, zámky a tvrze království českého z konce 19. století vyzvednout si před návštěvou hradu klíče u hajného. Nuže: to dnes již neplatí, takže hájovnu nehledejte a vyrazte přímo na hrad. Vzhůru k Točníku se můžete vydat buď strmou pěšinou hned za posledním stavením stejnojmenné vsi, nebo se dát po štěrkové cestě pro vozy. V prvním případě se dostanete nahoru dřív a budete si moci cestou prohlédnout pověstmi opředený křížový kámen, který kdysi údajně spadl na místního mlynáře a jenž za poledne propůjčuje věštecké schopnosti (ovšem jeho věštby bývají spíše neblahé). Druhou možnost ocení zvláště ti s horší obuví a děti, které budou moci přes plot krmit pasoucí se dobytek. Cesta spěje od parkoviště táhlým obloukem kolem ovocného sadu a ohrad s kozami. V údolíčku mezi Zámeckým vrchem a sousedním pahorkem se občas odehrávají rekonstrukce historických bitev.

Obě cesty však vedou vzhůru a nakonec stanete přímo pod vysokými zdmi královského paláce. Nejprve snad můžete obejít hrad z levé strany, kudy dojdete k západní bráně: pokud nechcete mluvit s kastelánem, tloukli byste na ni zbytečně, protože pro návštěvníky bývá zavřená. Ze skalního ostrohu přímo nad hradem Žebrákem je ovšem krásný výhled do kraje, a jestli jste si s sebou vzali svačinu, je právě tady na lavičce ideální místo pro její využití.

Než vstoupíte

Pokud se ovšem nechcete zdržovat, přistupte k hradu z východu, kde se nachází vchod. K hlavní bráně se dostanete přes most nad hradním příkopem. Tudy vcházel do hradu Václav IV.; až Jan z Vartemberka nechal začátkem 16. století bránu zazdít a zbudovat západní vjezd. Most byl opraven a opět zpřístupněn až před několika lety. Napravo vás určitě zaujme skalní jezírko, zvané Černé, ve kterém prý žili duše zemřelých žebráckých vězňů v podobě černých ryb.

Přímo pod mostem je ohrada oplocená mohutnými kůly; ovšem ne proti nepřátelům, ale aby se na návštěvníky nevrhli medvědi, kteří žijí uvnitř. Momentálně se zde zdržuje pouze jeden – medvěd Jarda z plzeňské ZOO, který zatím marně čeká na svou medvědici. Nebudete jim samozřejmě házet slané tyčky, to se nedělá, jen se podíváte a už jste u bran hradu. A šup dovnitř.